Poloha
Městys Dolní Čermná leží v podhůří Orlických hor v okrese Ústí nad Orlicí, 8 km od Lanškrouna a 12 km východně od ústí nad Orlicí. Jeho katastr o rozloze 1499 ha (15 km²) se rozprostírá ve výšce od 398 do 528 metrů nad mořem (nejvyšší je kopec Červený Vrch).
Historickou dominantou je kostel sv. Jiří, postavený v 16. století a nedaleký rybník o rozloze 16 ha vybudovaný v polovině 17.století.
Středem obce je náměstí, na kterém najdeme školu, poštu, obchody, restaurace, ordinace praktických lékařů, lékárnu, Úřad městyse a několik firem.
Historie
Čermná byla pravděpodobně založena ve 13. stol. za krále Přemysla Otakra II. První písemná zmínka pochází z roku 1304. Kdy Václav II daroval 24 vesnic Lanškrounského panství Zbraslavskému klášteru. V Základní a nadační listině opatství Zbraslavského, vydané českým králem Václavem II dne 21.máje 1304 je obec Čermná jmenována pod názvem Rotenvasser. V roce 1358 přešlo lanškrounské panství i s Čermnou do majetku Litomyšlského biskupství. Tehdy byla nazývána latinsky Rufa Aqua.Po husitských válkách se Lanškrounské panství stává majetkem Viléma Kostky z Postupic a posléze Pernštýnů a to až do roku 1588, kdy ho koupil Adam Felix Herzán z Harasova a Skalky. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 připadlo panství Lichtensteinským. Lichtensteinové panství drželi až do zrušení poddanství v roce 1848.
V roce 1850 se z Čermné vystěhovalo z náboženských důvodů hlavně do Ameriky asi 1000 občanů. I přesto měla Čermná v roce 1873 kolem 3000 obyvatel a byla povýšena na městys.
V roce 1936 se Čermná na přání obyvatel rozdělila na Dolní Čermnou s obyvateli převážně katolického vyznání a Horní Čermnou s převážně evangelickým obyvatelstvem .Práva nástupnické obce byla udělena Dolní Čermné.
Dolní Čermná byla rozdělena ještě jednou v roce 1938, a to za německé okupace. Část od splavu rybníka nahoru připadla do Sudet a dolů do protektorátu Čechy a Morava. V roce 1945 se obě obce vrátily do svých původních hranic.
Od roku 1945 začíná se psát novodobá historie Dolní Čermné. Po roce 1948 přestává být status městys používán a Dolní Čermná se znovu stává obcí. Do roku 1960 patří do okresu Lanškroun, který je však zrušen a obec je přiřazena do okresu Ústí nad Orlicí a spravuje ji Místní národní výbor, po roce 1989 pak Obecní úřad. V roce 1972 je k Dolní Čermné přiřazena obec Jakubovice.
17.9.2009 je Dolní Čermná opět městysem. Od tohoto roku má městys svůj znak a prapor.
Historické památky Dolní Čermné
kamenný most s letopočtem 1308 je pravděpodobně nejstarším mostem v Čechách
Osobnosti
Čeněk Junek (25.5.1894 – 15.7.1928)
Čeněk Junek (vlastním jménem Vincenc Junek; 25.května 1894, Čermná (dnes DolníČermná) – 15.července 1928, Nürburgring) byl československý automobilový závodník. Manžel automobilové závodnice Elišky Junkové. Zahynul při Velké ceně Německa v roce 1928 ve voze BugattiTypo35B v závodě nižší třídy. Poté jeho manželka nenastoupila do hlavního závodu, v němž měla obhajovat vítězství z předcházejícího ročníku, a přes časté naléhání například Ettore Bugattiho se rozhodla ukončit závodní kariéru.
Cyril Pecháček (17. 3.1899 – 11. 5.1949)
Cyril Pecháček se narodil v Čermné v rodině obchodníka. V patnácti letech odešel studovat na pražskou konzervatoř. Po absolvování pražské konzervatoře se stal roku 1918 kapelníkem divadla Mařenky Zieglerové u Deutschu v Libni a také na Žižkově.
V letech 1921,1923 působil v Jugoslávii a zde dosáhl mnohých úspěchů. Přijal umělecké jméno Ivo Milič.
Pevné zakotvení v dirigentském oboru pro Cyrila Pecháčka znamenal rok 1923. Stal se šífem opery pardubického divadla až do roku1924, kdy přešel do Olomouce a stal se kapelníkem městského divadla. Vedle činnosti dirigenta se věnoval také vlastní tvorbě. Složil přes 80 opusů od písňové tvorby přes klavírní a houslové skladby, komorní díla, orchestrální díla a duchovní skladby. V roce 1940 Pecháček odešel do Dvora Králové nad Labem, kde se stal ředitelem městské hudební školy a také dirigentem sedmdesáti členného sboru Dvořák .Zde působil do roku 1945, kdy odešel do Prahy, kde byl jmenován jedním z uměleckých vedoucích Armádního uměleckého sboru Víta Nejedlého. V roce 1946 se po odchodu dr. Václava Smetáčka stal prvním sbormistrem pěveckého spolku Hlahol, Současně působil na pražské konzervatoři jako profesor houslového oddělení. Zemřel 11. května 1949.
Z díla:
Klavírní: Miniatury op.4 (provedeno v Olomouci 1930 – 31)
Houslové: Dumky op. 11 (1931)
Idylky op. 21 (1934)
Komorní: Dechový kvintet op. 34 (1937, Pražské dechové kvinteto XII. 1940)
Orchestrální: Ouverture exotigue op. 1 (1920)
Suite orientale opš. (1922)
Suita pro smyčcový orchestr a varhany op. 32 (1937)
Dramatická ouvertura (1939)
Písně: Dva zpěvy pro baryton op. 2 (1918)
Tři církevní zpěvy op. 9 (1939)
Humorné lidové písně op. 25 (1934)
Písně Starého zákona op. 29 (1936)
Sbory: Tři ženské sbory op. 15 (1933)
Mužské sbory op. 31 (1936)
Smíšené: Písně z Kopytné op. 26 (1935)
Tři smíšené sbory op. 30 (1932)
Jindřich Štýrský (11.8.1899 – 21.3.1942)
Narodil se v Dolní Čermné, kde také prožil své dětství. To ale v roce 1905 pokazila smrt jeho nevlastní sestry, se kterou měli velmi silný vztah. Tato ztráta výrazně ovlivnila jeho život a pozdější výtvarnou tvorbu.Studoval gymnázium v Hradci Králové, pražskou Akademii výtvarných umění. Byl velmi aktivní v uměleckém světě, od roku 1923 byl členem Devětsilu, v letech 1932–1942 členem Spolku výtvarných umělců Mánes.[1]Jeho rané umělecké práce vznikly částečně pod vlivem kubismu, hlavním stylem se pro něj ale později stal surrealismus. Během letního pobytu roku 1922 se seznámil s Marií Čermínovou (1902–1980), která později začala používat pseudonym Toyen. Jako umělecká dvojice úzce spolupracovali. Společně se pak stali členy Devětsilu a v letech 1925–1928 žili v Paříži. Tam také založili svůj vlastní směr, české odvětví surrealismu – artificialismus (přechod mezi poetismem a surrealismem/přemostění mezi realitou a abstrakcí). Po návratu do Prahy byl šéfem výpravy Osvobozeného divadla. Roku 1934 se spolu s Toyen, Bohuslavem Broukem, Vítězslavem Nezvalem či Karlem Teigem stal spoluzakladatelem Skupiny surrealistů v ČSR v Praze. Zabýval se fotografií, kolážemi, malířstvím, grafikou, knižní ilustrací, poezií, scénografií
Zemřel v roce 1942 v Praze.
Oldřich Marek – entomolog (3.4.1911 – 26.12.1986)
Narodil se v Ústí nad Orlicí. V Dolní Čermné absolvoval obecnou i měšťanskou školu a v roce 1931 maturoval na reálce v České Třebové. Po maturitě odešel na Slovensko, kde působil jako učitel ve Smolníku, Stakčíně a Trnavě. V roce 1938, po rozpadu Československa, byli Češi zaměstnaní na Slovensku nuceni vrátit se zpět do Čech. Ve válečných letech 1938 – 1945 proto učil postupně ve Slatině u Moravské Třebové, v Liticích nad Orlicí a v Dolní Čermné, přičemž v roce 1941 vykonal na Učitelském ústavu v Hradci Králové zkoušku učitelské způsobilosti II. stupně pro výuku matematiky, fyziky, chemie a přírodopisu. Po absolvování náhradní základní vojenské služby nastoupil ve školním roce 1945 na měšťanskou školu v Žamberku, kde vyučoval až do svého odchodu do důchodu v roce 1971.
Jeho manželka, Blažena Pravečková-Marková, byla dcerou Jindřicha Pravečka.
Oldřich Marek zemřel v Žamberku 26. prosince 1986.
Symboly městyse
Znak a vlajka městyse Dolní Čermná byly vysvěceny dne 8. listopadu 2009 v kostele sv. Jiří v Dolní Čermné. Vznik obecních symbolů a jejich výroba trvaly několik let a mimo jiné podléhaly schválení parlamentního podvýboru pro heraldiku a vexilologii. Samotného svěcení se pak za účasti mnohých hostů, mimo jiné senátorky Ing. Ludmily Müllerové a radních pardubického kraje Ing. Petra Šilara a JUDr. Miroslava Stejskala a významné části obyvatel obce ujal bývalý zdejší farář Pavel Seidl.
Autorem grafického návrhu vlajky a znaku je Mgr. Tomáš Zdechovský, který k němu mimo jiné uvedl: „Podkladovou barvou znaku obce je stříbrná. Tuto barvu většinou používaly významné obce. Na znaku najdete také stříbrnou holubici, která může znamenat symbol Ducha svatého, ale také je to symbol pokoje a míru. Vaše obec má velmi zajímavou, ale také pohnutou historii a právě tento symbol do tohoto znaku patří. Samotný sv. Jiří je pak symbolem udatnosti. Takovýto symbol si do znaku nedávají obce, které nežijí bohatým spolkovým a duchovním životem. To je symbol obce, která je energická a věří ve svou budoucnost.“
Vlajku a znak podle zmíněného návrhu vyrobila firma Velebný & Fam s.r.o, Ústí nad Orlicí, Nygrínova 334.
Zajímavosti
Oficiální název: Městys Dolní Čermná
Adresa sídla: Dolní Čermná 76, 561 53 Dolní Čermná
Sídlo kanceláří: Dolní Čermná 234, 561 53 Dolní Čermná
Telefon: 465 393 125 – 6
Email: podatelna@dolni-cermna.cz
IČ: 00278734
DIČ: CZ00278734
Číslo účtu: 1321618359/0800 Česká spořitelna Lanškroun
Pověřená obec: Lanškroun
Kraj: Pardubický
Statistické údaje:
Počet obyvatel: 1320
Průměrný věk: 39,34 let
Počet domů: Dolní Čermná – 402 a Jakubovice – 44
Místní část: Jakubovice – 110 obyvatel
Průměrná nadmořská výška: 394 metrů nad mořem
Katastrální výměra: 1499 ha
Mateřská a Základní škola: ano
Školní jídelna: ano
Pošta: ano
Restaurace: ano – 3 celosezónní + 1 sezónní
Obchody s potravinami: ano
Policie: ne
Praktický lékař pro dospělé: ano
Praktický lékař pro děti a mládež: ano
Stomatolog: ano
Plynofikace: ano
Kanalizace a ČOV: ano
Vodovod: ano
Letecké záběry
