Všichni určitě vědí, že do mateřských škol chodí Ježíšek o něco dříve. A to proto, aby si děti mohly užít nadílku. Letos Ježíšek přišel nadělovat hned v pondělí 15. prosince. A to zrovna ve chvíli, kdy si děti užívaly studené větrné počasí na procházce.

Po návratu do tepla školky a po zazvonění zvonečku už mohly otevřít dveře do své třídy a sednout si ke stromečku. Pod ním bylo množství nových hraček a her. Mezi nimi i ty, o které si děti napsaly v dopise Ježíškovi. Pak už nezbývalo než si vybrat nějaký dárek, se kterým si děti chtěly pohrát jako první. Malým oříškem pak bylo otevírání krabic a vyndávání některých hraček z obalů a krabic.

Zbytek času do oběda se děti věnovaly testování nadělených hraček při volných hrách. Bylo to moc prima a čas rychle utíkal. Nové hračky si během oběda a odpoledního odpočinku udělaly volno pod vánočním stromečkem, aby byly připraveny na odpolední hry se školkáčky.

Celý týden si pak děti budou nadílku od Ježíška užívat.

V pátek ráno ožila mateřská škola maskami čertíků a andílků. Kdo chtěl, ten přišel v kostýmu a dopoledne plné tematických her a soutěží si užil v převleku. Děti trochu netrpělivě a trochu s obavami vyhlížely návštěvu Mikuláše a jeho pomocníků. Celé dopoledne byl ale ve školce klid. Tak se děti převlékly, a vydaly se Mikuláše hledat po okolí školky.

Stejně jako vloni, i letos jsme se s Mikulášskou partou minuli. Při návratu do školky děti čekal dopis a pekelné červené taštičky plné nejrůznějších dobrot. Hlavním Mikulášem byl Městys Dolní Čermná, za což mu patří velký dík. Malou troškou přispěla i Školní jídelna, která vyvážila sladkosti něčím zdravějším.

Od pondělí 24. do pátku 28. listopadu se ve školce odehrával turnaj nejstarších dětí ve stolní hře „Člověče, nezlob se“. Po pondělním rozlosování dvojic či trojic hráčů se mohlo začít. Důležité byly tři věci: dodržovat pravidla, správně počítat do 6 a hlavně nezlobit se při neúspěchu ve hře.

S přibývajícími dny se počet postupujících hráčů snižoval, až nám na pátek zbyli tři finalisté. Ranní finále bylo napínavé a děti se snažily házet šestky co nejčastěji. Hra se dostala do finále a první, druhé i třetí místo bylo obsazeno.

Během vyhlášení byli všichni účastníci pochválení za férovou a klidnou hru. Děti dostaly diplomy, drobnou sladkost a první tři nejúspěšnější hráči si odnesli dárkovou tašku s výhrou.

Příští rok bude hrát další parta předškoláků.

V pátek 21. listopadu se děti z mateřské školky zúčastnily Preventivního programu Bubnovačka, který vymyslelo Centrum Locika. Program byl zaměřený na dětství bez násilí. S dětmi jsme si na třídách povídaly o emocích a hlavně o tom, že když se vztekem přijde násilí, není to v pořádku. Násilí ubližuje a taky bolí. Zkusily jsme si ventilovat vztek různými jinými způsoby (dupání do podlahy, vyfukování atd.). Na závěr programu jsme řekli DOST násilí právě tím, že jsme bubnovali na různé hudební nástroje či pet lahve.

Pokud by si děti z programu odnesly jen informaci, že je důležité o pozorovaném/ prožívaném násilí říci někomu dalšímu (ideálně dospělému), budeme jen rády.

Ve čtvrtek 20. listopadu navštívila mateřskou školu paní Vavřinková s divadelním představením s názvem Za skřítky do lesa. Dětem se představilo několik skřítků a víla, kteří děti provedli životem v lese. Malí školkáčci se dozvěděli a starší si připomněli, jak se správně chovat v lese, jaká zvířata tam žijí, kde bydlí i čím se živí. Děti si připomněly jaké stromy u nás rostou, jaké na nich rostou plody, povídaly si o houbách i o koloběhu vody.

Děti se aktivně do představení zapojovaly, hlásily se a zpívaly se skřítky písničky. Divadlo bylo tedy nejen pohádkou pro děti, ale o vzdělávací aktivitou. Navíc se nám pohádka trefila do probíraného týdenního tématu, což byla příjemná třešinka na dortu.

Od začátku měsíce se ve školce hromadily přírodniny, které děti sbíraly spolu se svými rodiči. Ve středu 22. října se celá školka vydala na školní zahradu, kde děti čekalo hraní s donesenými plody podzimu.

Děti se rozdělily do skupin podle věku a dostaly za úkol vyzdobit některý z obrázků přírodninami dle vlastní fantazie a vkusu. Nejmenším dětem se podařilo za pomoci paní učitelek vyzdobit kytičku. Starší děti si vybraly srdíčko a sluníčko. Nejstarším zbyl nápis MŠ a pavučina s koláčem. Všichni svědomitě pracovali a za to mají pochvalu. Jediný, kdo nám to kazil, byl vítr, který zafoukával naše obrázky spadaným listím.

Obrázky na školní zahradě budou zhruba týden.

V pátek 10. října bylo zataženo, foukal vítr a mateřská škola finišovala přípravy na tradiční Uspávání broučků. Odpoledne jsme si držely palce, aby nám akci nezhatil déšť. V podvečer byla situace stejná jako dopoledne, a tak se chvíli před půl šestou rozhořel ohýnek na opékání buřtů. Postupně se AZAS plnil dětmi a jejich rodiči. U ohně to vonělo buřty, teplý čaj mizel rychlostí blesku, o muffinech ani nemluvě.

I přes drobné mrholení se dav dětí a dospělých nemohl dočkat tmy. A pak už to vypuklo. Děti se s plnými bříšky a rozsvícenými lampionky vydaly uspávat broučky. Každý malý účastník dostal před samotnou cestou kouzelný uspávací kamínek, který musel celou dobu bedlivě hlídat. Na konci světýlkové trasy pak dostaly děti za pomoc drobnou odměnu od hodné babičky. Svítivou, jak jinak.

Moc děkujeme malým i velkým účastníkům průvodu za krásná světýlka, která se pohybovala po uspávací trase. Poděkování patří také ochotníkům, kteří nám každoročně s akcí pomáhají. V neposlední řadě děkujeme paní Ešpandrové za fotodokumentaci akce. Její fotografie z uspávání si můžete prohlédnout na stránkách městyse.