{"id":3241,"date":"2012-07-25T08:01:10","date_gmt":"2012-07-25T08:01:10","guid":{"rendered":"http:\/\/www.dolni-cermna.cz\/?page_id=3241"},"modified":"2012-08-06T08:12:43","modified_gmt":"2012-08-06T08:12:43","slug":"historie-spolku","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/dolni-cermna.cz\/spolek-divadelnich-ochotniku\/spolek-divadelnich-ochotniku\/historie-spolku\/","title":{"rendered":"Historie Spolku"},"content":{"rendered":"

Spolek divadeln\u00edch ochotn\u00edk\u016f<\/strong><\/span><\/span><\/p>\n

V hostinci \u201eNa rycht\u011b\u201c se 7. kv\u011btna 1874 se\u0161lo 6 ob\u010dan\u016f, kte\u0159\u00ed se ujali \u00fakolu zalo\u017eit v doln\u00ed \u010d\u00e1sti \u010cermn\u00e9 divadeln\u00ed spolek. Byli to tito zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed \u010dlenov\u00e9: Jan Pech\u00e1\u010dek \u010d. 249 (nyn\u00ed 222) – obchodn\u00edk, P. Jan \u0160eda \u010d. 1 – \u0159\u00edm. kat. far\u00e1\u0159, Jan Urban \u010d. 77 – v\u00fdprav\u010d\u00ed, P. Ign\u00e1c Unzeitig \u010d. 1 – kaplan, Eustach Urban \u010d. 77 – roln\u00edk, Josef Bedn\u00e1\u0159 \u010d. 2 – domka\u0159 a P. Franti\u0161ek No\u017eka \u010d. 1 – kaplan. Tito slo\u017eili po 3 Zlat\u00fdch (Zl.) jako po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed kmenov\u00e9 jm\u011bn\u00ed spolku (kapit\u00e1l). Mimo zakl\u00e1daj\u00edc\u00edch \u010dlen\u016f v dob\u011b zalo\u017een\u00ed spolku p\u0159istoupilo dal\u0161\u00edch osm ob\u010dan\u016f – v\u00fdkonn\u00fdch \u010dlen\u016f. Byli to: Petr Du\u0161ek z \u010d. 529 (230) – truhl\u00e1\u0159, Jan Kada z \u010d. 518 (284) – domk\u00e1\u0159, Julius Hrdina z \u010d. 290 (275) – roln\u00edk, Vincenc Form\u00e1nek z \u010d. 67 – peka\u0159, Josef Bedn\u00e1\u0159 z \u010d. 2 – domka\u0159, Hubert Nikl z \u010d. 452 (142) – obuvn\u00edk, Petr Form\u00e1nek z \u010d. 14 – tkadlec a peka\u0159 a Jan Faltus z \u010d. 447 (163) – tkadlec. V\u00fdkonn\u00ed \u010dlenov\u00e9 skl\u00e1dali 50 krejcar\u016f (kr.). Chud\u00ed \u010dlenov\u00e9 byli od z\u00e1pisn\u00e9ho osvobozeni. T\u011bchto 14 zakl\u00e1daj\u00edc\u00edch a v\u00fdkonn\u00fdch \u010dlen\u016f sepsalo stanovy Spolku divadeln\u00edch ochotn\u00edk\u016f a spolu se \u017e\u00e1dost\u00ed o povolen\u00ed spolku odeslalo pravd\u011bpodobn\u011b v \u010dervnu roku 1874 \u201eSlavn\u00e9mu c. k. okresn\u00edmu \u00fa\u0159adu\u201c v Lan\u0161kroun\u011b. C. k. okresn\u00ed \u00fa\u0159ad dopisem ze dne 31. \u010dervence 1874 pod \u010d\u00edslem 4095 ozn\u00e1milo stvrzen\u00ed stanov, \u010d\u00edm\u017e byl spolek povolen. Zakl\u00e1dac\u00ed p\u00edsemnosti spolku ani stanovy se bohu\u017eel nedochovaly. \u010clenstvo se d\u011blilo na: zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed – ti, kte\u0159\u00ed spolek zalo\u017eili nebo pozd\u011bji obnovovali zakl\u00e1dac\u00ed z\u00e1kladnu a vkl\u00e1dali vklad, p\u0159isp\u00edvaj\u00edc\u00ed – ti, kte\u0159\u00ed platili p\u0159\u00edsp\u011bvky, ale nehr\u00e1li divadlo, \u010dinn\u00ed<\/span>– \u010dlenov\u00e9 s funkc\u00ed ve spolku, \u0159\u00e1dn\u00ed<\/span>– ostatn\u00ed \u010dlenov\u00e9 spolku bez funkc\u00ed, \u00fa\u010dinkuj\u00edc\u00ed – ti, kte\u0159\u00ed hr\u00e1li divadlo, \u010destn\u00ed – zpravidla ti ochotn\u00edci, kte\u0159\u00ed se zaslou\u017eili o spolek.<\/span><\/p>\n

Spolek divadeln\u00edch ochotn\u00edk\u016f byl ve sv\u00e9 \u010dinnosti velice \u010dinn\u00fd. Z\u00e1hy po ustanoven\u00ed spolku sehr\u00e1li ochotn\u00edci v\u016fbec prvn\u00ed p\u0159edstaven\u00ed dne 16. srpna 1874, a to veselohru od F. F. \u0160amberka \u201eSvatoj\u00e1nsk\u00e1 pou\u0165\u201c. Divadeln\u00ed p\u0159edstaven\u00ed se konala na s\u00e1le v prvn\u00edm pat\u0159e ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9ho star\u00e9ho d\u0159ev\u011bn\u00e9ho hostince \u201eNa rycht\u011b\u201c, kter\u00fd m\u011bl spolek dlouhodob\u011b pronajat\u00fd (rychta byla postavena roku 1720 a zbour\u00e1na roku 1925), a kde m\u011bl spolek domovskou sc\u00e9nu.. Prvn\u00ed jevi\u0161t\u011b p\u0159ipravili ochotn\u00edci na sudech od piva, na n\u011b\u017e byla polo\u017eena prkna. Za oponu poslou\u017eil pl\u00e1t\u011bn\u00fd z\u00e1v\u011bs. Tak\u00e9 kulisy si z po\u010d\u00e1tku vyr\u00e1b\u011bli ochotn\u00edci sami. Postupn\u011b po\u0159izovali ochotn\u00edci lavice, \u017eidle pro I. m\u00edsta, kulisy, oponu, garderobu, l\u00ed\u010didla, paruky a dal\u0161\u00ed pot\u0159eby od pro divadeln\u00ed sc\u00e9ny od profesn\u00edch odborn\u00edk\u016f. Jevi\u0161t\u011b, s\u00e1l a pot\u0159ebn\u00e9 rekvizity ochotn\u00edci t\u00e9\u017e zap\u016fj\u010dovali za \u00fahradu i jin\u00fdm spolk\u016fm v obci (Orel, TJ Sokol, K\u0159es\u0165ansk\u00e1 ml\u00e1de\u017e, Sdru\u017een\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho d\u011blnictva, Hasi\u010di, \u0161kola, u\u010ditelsk\u00fd spolek, studenti z Prahy, kte\u0159\u00ed od roku 1907 tr\u00e1vili v \u010cermn\u00e9 pr\u00e1zdniny aj.). Na s\u00e1le star\u00e9 rychty hr\u00e1li ochotn\u00edci trvale sv\u00e1 p\u0159edstaven\u00ed a\u017e do roku 1886. Od tohoto roku v \u0159\u00edjnu st\u0159\u00eddav\u011b hr\u00e1li na s\u00e1le nov\u011b postaven\u00e9ho hostince Emila Jank\u016f \u201eU Mydl\u00e1\u0159\u016f\u201c \u010d. 9 na n\u00e1m\u011bst\u00ed, kde za\u0159izovali nov\u00e9 jevi\u0161t\u011b. Smlouva o bezplatn\u00e9m n\u00e1jmu s\u00e1lu na l rok byla oboustrann\u011b podeps\u00e1na v \u0159\u00edjnu 1886. <\/span><\/p>\n

Ka\u017ed\u00e1 divadeln\u00ed hra, kterou cht\u011bli ochotn\u00edci sehr\u00e1t, musela b\u00fdt p\u0159edlo\u017eena c. k. okresn\u00edmu \u00fa\u0159adu ke schv\u00e1len\u00ed. D\u00e1le muselo b\u00fdt uvedeno, kde se divadlo hraje a za jak\u00fdm \u00fa\u010delem, event. komu bude v\u00fdt\u011b\u017eek z p\u0159edstaven\u00ed v\u011bnov\u00e1n. Povolen\u00e9 p\u0159edstaven\u00ed pak na plak\u00e1tech muselo b\u00fdt ozna\u010deno, \u017ee hra byla c. k. okresn\u00edm hejtmanstv\u00edm schv\u00e1len\u00e1, a t\u00edm tedy i povolen\u00e1. <\/span><\/p>\n

Nad\u0161en\u00ed divadeln\u00edch ochotn\u00edk\u016f, podporovan\u00e9 mno\u017estv\u00edm div\u00e1k\u016f, bylo velik\u00e9. O tom sv\u011bd\u010d\u00ed ta skute\u010dnost, \u017ee v jednom roce dok\u00e1zali nastudovat a sehr\u00e1t n\u011bkolik divadeln\u00edch p\u0159edstaven\u00ed. Rekordn\u00ed po\u010det p\u0159edstaven\u00ed byl sehr\u00e1n v roce 1930, kdy bylo sehr\u00e1no po dev\u011bt p\u0159edstaven\u00ed za rok. Po osmi p\u0159edstaven\u00edch ro\u010dn\u011b bylo sehr\u00e1no v letech 1929 a 1931. Po \u0161esti p\u0159edstaven\u00edch bylo sehr\u00e1no v letech 1918, 1921, 1923 a 1932. Po p\u011bti p\u0159edstaven\u00edch bylo sehr\u00e1no v letech 1877, 1876, 1904,1919, 1920, 1924, 1925, 1928, 1933, 1934, 1936 a 1940. Divadla se hr\u00e1la zpravidla na Velikonoce, o Svatodu\u0161n\u00edch sv\u00e1tc\u00edch, k 28. \u0159\u00edjnu – v\u00fdro\u010d\u00ed republiky, na sv\u00e1tek zem\u0159el\u00fdch, na V\u00e1noce, n\u011bkdy na Silvestra a nebo byl silvestrovsk\u00fd ve\u010der s programem. N\u011bkter\u00e1 nastudovan\u00e1 p\u0159edstaven\u00ed byla pro \u00fasp\u011b\u0161nost a z\u00e1jem publika po n\u011bkolika letech opakov\u00e1na jako na p\u0159. Vojnarka, Vrahov\u00e9 ve m\u011bst\u011b, Pan\u00ed Marij\u00e1nka – matka pluku, Pali\u010dova dcera a Posledn\u00ed mu\u017e. Divadeln\u00ed p\u0159edstaven\u00ed \u201eNa du\u0161i\u010dky, aneb modlitba na h\u0159bitov\u011b\u201c byla opakov\u00e1na nejv\u00edce, a to v roce 1874, 1877, 1880, 1884 a 1888 a 1909, a to kolem pam\u00e1tky zem\u0159el\u00fdch. Ochotn\u00edci nehr\u00e1li jen \u010dinohry, ale i v\u00fdpravn\u00e9 operety a zp\u011bvohry. P\u0159i zp\u011bvohr\u00e1ch \u00fa\u010dinkovala kapela, kterou vedl pan Josef Marek a \u00fa\u010dinkoval p\u011bveck\u00fd krou\u017eek p\u0159i TJ Sokol. Mimo divadeln\u00edch p\u0159edstaven\u00ed po\u0159\u00e1dal spolek ochotn\u00edk\u016f i slavnostn\u00ed ve\u010dery p\u0159i st\u00e1tn\u00edch v\u00fdro\u010d\u00ed, spole\u010densk\u00e9 ve\u010dery p\u0159i v\u00fdro\u010d\u00ed spolku, plesy a silvestrovsk\u00e9 programy. <\/span><\/p>\n

Spolek ochotn\u00edk\u016f podporoval i dobro\u010dinnost. Z kroniky se dov\u00edd\u00e1me, \u017ee v roce 1880 darovali ochotn\u00edci z v\u00fdt\u011b\u017eku 31 Zl. 50 kr. Spolku vojensk\u00fdch vyslou\u017eilc\u016f v \u010cermn\u00e9 na po\u0159\u00edzen\u00ed praporu. Roku 1882 ochotn\u00edci darovali doln\u00ed \u0161kole pro chud\u00e9 d\u011bti 70 p\u00edsanek, 40 se\u0161it\u016f na po\u010dty, 46 se\u0161it\u016f kresl\u00edc\u00edch a 45 se\u0161it\u016f pro dom\u00e1c\u00ed \u00fakoly. Roku 1889 darovali horn\u00ed obecn\u00e9 \u0161kole 2 Zl a doln\u00ed \u0161kole 4 Zl. 50 kr. pro \u0161koln\u00ed knihovny. Pen\u00edze byly d\u011bleny podle po\u010dtu t\u0159\u00edd. Horn\u00ed \u0161kola m\u011bla 2 t\u0159\u00eddy, doln\u00ed 5 t\u0159\u00edd. V tomt\u00e9\u017e roce c. k. okresn\u00ed \u00fa\u0159ad povolil hru \u201eTat\u00ednkovy juchty\u201c, s t\u00edm, \u201eaby \u010dist\u00fd v\u00fdnos v\u011bnov\u00e1n byl na z\u0159\u00edzen\u00ed nov\u00fdch varhan p\u0159i zdej\u0161\u00edm chr\u00e1mu P\u00e1n\u011b.\u201c V\u00fdnos z p\u0159edv\u00e1no\u010dn\u00ed hry v\u011bnoval spolek \u201eku uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed v\u00e1no\u010dn\u00edho stromku pro \u0161koln\u00ed d\u00edtky v doln\u00ed \u010d\u00e1sti \u010cermn\u00e9\u201c. Daroval pro tento \u00fa\u010del 23 Zl. 56 kr. V roce 1890 znovu podpo\u0159il 4 Zl. pro vybaven\u00ed \u0161koln\u00ed knihovny. \u201eChud\u00e9 \u0161koln\u00ed d\u00edtky\u201c a v\u00e1no\u010dn\u00ed nad\u00edlky pro n\u011b spolek t\u00e9\u017e podporoval i v dal\u0161\u00edch letech sv\u00e9 \u010dinnosti. V roce 1890 spolek je\u0161t\u011b podpo\u0159il i krajansk\u00fd spolek \u201eKomensk\u00fd\u201c, kter\u00fd ve V\u00eddni vydr\u017eoval \u010desk\u00e9 \u0161koly. V roce 1892 v\u011bnovali ochotn\u00edci 5 Zl. poz\u016fstal\u00fdm po ob\u011btech d\u016fln\u00edho ne\u0161t\u011bst\u00ed v P\u0159\u00edbrami. Ka\u017edoro\u010dn\u011b ochotn\u00edci projevovali dobro\u010dinnost t\u00edm, \u017ee ve spo\u0159iteln\u011b skl\u00e1dali na obecn\u00ed \u00fa\u010det tzv. \u201ePol\u00e9vkov\u00e9ho \u00fastavu\u201c pen\u00edze, z nich\u017e byla hrazena strava chud\u00fdch \u0161koln\u00edch d\u00edtek v zimn\u00edm obdob\u00ed. Od roku 1909 a\u017e do roku 1912 ochotnick\u00fd spolek podporoval finan\u010dn\u011b zakoupen\u00ed budovy v T\u0159e\u0161\u0148ovci pro \u010deskou \u0161kolu. Ke ka\u017ed\u00e9 vstupence stanovil spolek pro tento \u00fa\u010del p\u0159ir\u00e1\u017eku ve v\u00fd\u0161i 1 a\u017e 3 hal\u00e9\u0159\u016f. Z divadeln\u00edho p\u0159edstaven\u00ed \u201ePra\u017esk\u00e9 \u0161vadlenky\u201c v roce 1919 v\u011bnovali ochotn\u00edci 200,- K\u010d \u201eDru\u017ein\u011b v\u00e1le\u010dn\u00fdch invalid\u016f\u201c z \u010cermn\u00e9. V roce 1920 v\u011bnovali ochotn\u00edci na vybudov\u00e1n\u00ed pomn\u00edku \u201ePadl\u00fdm v I. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce\u201c v doln\u00ed \u010d\u00e1sti 500,- K\u010d a v roce 1923 dal\u0161\u00edch 400,- K\u010d. V roce 1921 byli finan\u010dn\u011b podpo\u0159eni \u201epoho\u0159el\u00ed\u201c ob\u010dan\u00e9 Vincenc Pech\u00e1\u010dek a Josef Bedn\u00e1\u0159. Ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech spolek podporoval tak\u00e9 \u0161koln\u00ed \u201eo\u0161acovac\u00ed akci\u201c pro chud\u00e9 d\u00edtky. Rovn\u011b\u017e p\u0159isp\u00edval na chud\u00e9 ob\u010dany. <\/span><\/p>\n

Divadeln\u00ed ochotn\u00edci si na svoji ve\u0161kerou \u010dinnost museli sami vyd\u011blat. P\u0159isp\u00edvatelem, dnes bychom \u0159ekli sponzorem, se \u010dasto st\u00e1vala Ob\u010dansk\u00e1 z\u00e1lo\u017ena v doln\u00ed \u010d\u00e1sti \u010cermn\u00e9. Ta mnohokr\u00e1t spolku pomohla, kdy\u017e se spolek dostal do finan\u010dn\u00edch pot\u00ed\u017e\u00ed. Za to j\u00ed spolek daroval voln\u00e9 vstupenky na p\u0159edstaven\u00ed.<\/span><\/p>\n

Spolek t\u00e9\u017e musel ka\u017edoro\u010dn\u011b k 15. lednu p\u0159edkl\u00e1dat c. k. okresn\u00edmu \u00fa\u0159adu v\u00fdkaz o sv\u00e9 \u010dinnosti a \u201evypln\u011bn\u00e9 vzorce ku v\u00fdm\u011b\u0159e ekvivalentu\u201c. Jak\u00e9si obdoba k p\u0159izn\u00e1n\u00ed dan\u00ed z p\u0159\u00edjm\u016f. C. k. okr. \u00fa\u0159adu musel b\u00fdt p\u0159edkl\u00e1d\u00e1n i seznam nov\u011b zvolen\u00e9ho \u0159editelstva ochotnick\u00e9ho spolku. Rovn\u011b\u017e musely b\u00fdt p\u0159edkl\u00e1d\u00e1ny pozv\u00e1nky s datem kon\u00e1n\u00ed a p\u0159edm\u011btem jedn\u00e1n\u00ed valn\u00fdch hromad a sch\u016fz\u00ed \u0159editelstva. Ka\u017ed\u00fd z\u00e1pis ze sch\u016fze spolek rovn\u011b\u017e p\u0159edkl\u00e1dal c. k. hejtmanstv\u00ed. U\u017e tehdy bez povolen\u00ed c. k. \u00fa\u0159ad\u016f \u201enespadal z hlavy ani vlas.\u201c P\u0159i sv\u00fdch p\u0159edstaven\u00edch m\u011bl spolek ochotn\u00edk\u016f t\u00e9\u017e na\u0159\u00edzeno, aby v s\u00e1le byli p\u0159\u00edtomni 4 hasi\u010di \u201eby zamezili p\u0159\u00edpadn\u00e9mu nebezpe\u010d\u00ed po\u017e\u00e1ru.\u201c<\/span><\/p>\n

Tak\u00e9 knihovna divadeln\u00edch her byla bohat\u00e1. Od sv\u00e9ho zalo\u017een\u00ed a\u017e do roku 1900 obsahovala 297 divadeln\u00edch her a jednoaktovek, kter\u00e9 byly po\u0159\u00edzeny p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b z odeb\u00edran\u00e9ho \u010dasopisu \u201eDivadeln\u00ed ochotn\u00edk\u201c. V roce 1936 m\u011bla knihovna ji\u017e 349 divadeln\u00edch knih. Ze spisovatel\u016f divadeln\u00edch her uve\u010fme jen ty, kter\u00e9 byly ponejv\u00edce zastoupeny v divadeln\u00ed knihovn\u011b. Byli to: J. K. Tyl, C. Wolf, A. Kalenda, K. Sabina, F. F. \u0160amberk, A. Jir\u00e1sek, V. Klicpera, Molier, W. Shakespeare, J. Mahen, L. Stroupe\u017enick\u00fd aj. Divadeln\u00ed knihy a sc\u00e9n\u00e1\u0159 byly pak rozepisov\u00e1ny pro jednotliv\u00e9 role. Ochotnick\u00fd spolek m\u011bl rozepsan\u00fdch celkem 76 divadeln\u00edch sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f a rol\u00ed. <\/span><\/p>\n

Divadeln\u00ed spolek m\u011bl i bohatou garderobu, kterou ka\u017ed\u00fdm rokem dopl\u0148oval. M\u011bl i sv\u00e1 l\u00ed\u010didla a vl\u00e1senky (paruky). V roce 1899 navrhl po\u0161tmistr Jind\u0159ich \u0160t\u00fdrsk\u00fd, aby byl sestaven invent\u00e1\u0159 garderoby a kulis a byl ustanoven re\u017eis\u00e9r, dramaturg a l\u00ed\u010ditel. Invent\u00e1\u0159 sestavili Jan Jansa, Josef Cejnar a Josef Bedn\u00e1\u0159, kter\u00fd vzal garderobu pod svou spr\u00e1vu. Funkci l\u00ed\u010ditele ochotn\u011b p\u0159evzal Jind\u0159ich \u0160t\u00fdrsk\u00fd na n\u00e1vrh \u0159editele P. V\u00e1clava B\u00f6hma. <\/span><\/p>\n

N\u011bkolik zaj\u00edmav\u00fdch post\u0159eh\u016f ze spolkov\u00e9 kroniky: <\/span><\/p>\n

Spolek dbal i o dobrou reprezentaci spolku a spole\u010densk\u00e9 chov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch \u010dlen\u016f, o \u010dem\u017e sv\u011bd\u010d\u00ed ud\u011blen\u00e9 d\u016ftky \u010dlen\u016fm ze z\u00e1pisu z kroniky ze dne 31. 5. 1882: \u201eOzn\u00e1meno p. Ign\u00e1ci B\u00e1rtovi vylou\u010den\u00ed ze spolku za rva\u010dku po \u010das velk\u00fdch bohoslu\u017eeb bo\u017e\u00edch v hostinci.\u201c Dne 27. 12. 1887 se v kronice p\u00ed\u0161e: \u201eOzn\u00e1meno p. Aloisi \u0160verclovi zvl\u00e1\u0161tn\u00edm listem jeho vylou\u010den\u00ed ze spolku ochotn\u00edk\u016f. Za p\u0159\u00ed\u010dinu se uv\u00e1d\u00ed ne\u0161etrn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed proti spolku.\u201c Dne 21. 12. 1893 je mu vstup do spolku op\u011btovn\u011b povolen. \u0158editelstv\u00ed spolku nejen \u017ee vylu\u010dovalo \u010dleny, ale je i napom\u00ednalo: 27. 12. 1887 \u010dteme v z\u00e1pise: \u201eVyzv\u00e1n jest p. Josef Vacek by \u0161et\u0159il l\u00e9pe povinnost\u00ed spolkov\u00fdch, p\u0159i ne\u0161et\u0159en\u00ed t\u011bchto by byl pozd\u011bji od spolku propu\u0161t\u011bn. T\u00e1\u017e listina dod\u00e1na byla t\u00e9\u017e p. Hubertu Niklovi.\u201c Ze dne 7. 11. 1889 je zaznamen\u00e1no: \u201eNapomenut\u00ed pro neslu\u0161n\u00e9 chov\u00e1n\u00ed p\u0159i divadeln\u00edm p\u0159edstaven\u00ed dne 22. dubna 1889, jeho\u017e se dopustil \u010dlen p. Jind\u0159ich Pirkl proti p. \u0159editeli a n\u011bkter\u00fdm \u010dlen\u016fm\u201c. Dne 23. 2. 1896 bylo odesl\u00e1no napomenut\u00ed p. Vinc. Junkovi, p. Josefu Form\u00e1nkovi, p. Janu V\u00e1vrovi a p. Josefu N\u011bme\u010dkovi, \u201eby l\u00e9pe plnili sv\u00fdch povinnosti jako\u017eto \u010dlen\u016f v\u016f\u010di spolku, s upozorn\u011bn\u00edm na usnesen\u00ed valn\u00e9 sch\u016fze ze dne 18. ledna 1896, \u017ee kdo se nez\u00fa\u010dastn\u00ed 3 kr\u00e1te valn\u00e9 sch\u016fze, bude ze spolku vylou\u010den\u201c. V roce 1919 byla z \u0159ad \u010dlen\u016f spolku vylou\u010dena Marie Kadov\u00e1 \u201epro neslu\u0161n\u00e9 se chov\u00e1n\u00ed p\u0159i zkou\u0161ce a vr\u00e1cen\u00ed p\u0159id\u011blen\u00e9 j\u00ed \u00falohy.\u201c<\/span><\/p>\n

Ochotnick\u00fd spolek tak\u00e9 ud\u011bloval pochvaly za vzorn\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed. Tak nap\u0159. 4. 11. 1888 bylo ozn\u00e1meno ud\u011blen\u00ed \u010destn\u00e9ho \u010dlenstv\u00ed a diplom \u201ep. Juliu Hrdinovi, t. \u010d. m\u00edsto\u0159editeli a Janu Faltusovi t.\u010d. re\u017eis\u00e9rovi, \u017ee ve sch\u016fzi spolku 31. \u0159\u00edjna 1888 pro z\u00e1sluhy, kte\u0159\u00ed\u017e p\u00e1nov\u00e9 dobyli si v dob\u011b pro spolek po\u017eehnan\u00e9 p\u0159edn\u00edch z\u00e1sluh a rozkv\u011bt spolku, v letech pak pozd\u011bj\u0161\u00edch byli to op\u011bt oni, kte\u0159\u00ed\u017e spolku v dob\u011b jeho krize klesnouti nedali\u201c. Nedlouho pot\u00e9 Julius Hrdina odjel do Ameriky. A dal\u0161\u00ed je ze dne: \u201e29. 11. 1893 zasl\u00e1n byl b\u00fdval\u00e9mu z\u0159eknuv\u0161\u00edmu se \u0159editeli p. V\u00e1clavu N\u00e1hl\u00edkovi, spr\u00e1vci \u0161koly v Petrovic\u00edch, pod\u011bkovac\u00ed p\u0159\u00edpis za horlivou snahu, s kterou\u017e vlo\u017een\u00fd \u00fa\u0159ad zde vykon\u00e1val\u201c. V roce 1901 bylo \u010destn\u00e9 \u010dlenstv\u00ed ud\u011bleno panu Josefu Jansovi za ob\u011btavou a z\u00e1slu\u017enou \u010dinnost ve spolku. <\/span><\/p>\n

\u010clenov\u00e9 spolku ochotn\u00edk\u016f se korporativn\u011b z\u00fa\u010dast\u0148ovali poh\u0159b\u016f v\u00fdzna\u010dn\u011bj\u0161\u00edch ob\u010dan\u016f, sv\u00fdch<\/span> \u010dlen\u016f a jejich rod. p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f. Tak ze z\u00fa\u010dastnili poh\u0159b\u016f: dne 9. 11. 1889 u\u010ditele a \u010dlena spolku Jana Nepra\u0161e; 30. 3. 1891 Petra Pech\u00e1\u010dka, gymnazi\u00e1ln\u00edho inspektora rusk\u00e9 c\u00edsa\u0159sk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed rady a nejstar\u0161\u00edho \u010dlena zdej\u0161\u00edho ochotnick\u00e9ho spolku. Od vdovy po zem\u0159el\u00e9m Pech\u00e1\u010dkovi obdr\u017eel spolek 5 Zl. na ob\u010derstven\u00ed. Korporativn\u011b se d\u00e1le z\u00fa\u010dastnili poh\u0159b\u016f dne 11.27. 4. 1891 Marie Jansov\u00e9, choti \u010dlena spolku; 17. 12. 1891 Jana Kady, nejstar\u0161\u00edho \u010dlena spolku; 16. 1. 1893 Josefa Jansy, kter\u00fd se p\u0159i neopatrn\u00e9m manipulov\u00e1n\u00ed se zbran\u00ed dne 6. 1. 1893 zast\u0159elil a 22. 2. 1893 man\u017eelky Rudolfa Jansy. Dne 26. \u00fanora 1895 se ochotn\u00edci z\u00fa\u010dastnili korporativn\u011b \u201erequi\u00ed slou\u017een\u00fdch v kostele za Jeho V\u00fdsost pana arciv\u00e9vodu Albrechta, poln\u00edho mar\u0161\u00e1la\u201c. <\/span><\/p>\n

V roce 1888 se spolek d\u016fstojn\u00fdm zp\u016fsobem pod\u00edlel na oslav\u00e1ch \u201e\u010dty\u0159icetilet\u00e9ho panov\u00e1n\u00ed Jeho Veli\u010denstva c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa II.\u201c Dne 2. kv\u011btna 1893 zase v\u00fdbor obeslal \u010dleny spolku ob\u011b\u017en\u00edkem \u201eby na\u0161e \u010dlenstvo p\u0159iv\u00edtalo nejd\u016fstojn\u011bj\u0161\u00edho pana biskupa (Edvarda Jana Brynycha pozn.) dne 12. kv\u011btna 1893 p\u0159i n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b v \u010cermn\u00e9\u201c. Kronika se t\u00e9\u017e zmi\u0148uje i o tom, \u017ee ochotn\u00edci \u00fa\u010dinkovali i p\u0159i n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 slavnosti \u201eVzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed\u201c. V t\u00e9to souvislosti se kronika zmi\u0148uje o r\u016fzn\u00fdch funkc\u00edch p\u0159i \u201eVzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed\u201c dne 13. 4. 1895. Z t\u011bchto z\u00e1pis\u016f je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee tehdej\u0161\u00ed spolky se \u00fa\u010dastnily n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch slavnost\u00ed ve farnosti i st\u00e1tn\u00edch oslav v obci.<\/span><\/p>\n

V roce 1886 spolek po\u0159izuje ofici\u00e1ln\u00ed raz\u00edtko \u201eSpolek divadeln\u00edch ochotn\u00edk\u016f v \u010cermn\u00e9\u201c. Na sch\u016fzi \u0159editelstva dne 25. \u010dervna 1893 se mimo jin\u00e9 tak\u00e9 rokovalo o po\u0159\u00edzen\u00ed divadeln\u00edch odznak\u016f pro v\u0161echny \u010dleny ochotnick\u00e9ho spolku. Odznaky m\u011bl zhotovit pan Josef Form\u00e1nek, m\u00edstn\u00ed zlatn\u00edk. Ten v\u0161ak vyhotovil 30 ks. odznak\u016f, ale ne podle p\u0159edlohy spolku. Spolek tedy odznaky odkoupil jen za cenu materi\u00e1lu, tj. za 8 Zl. Posl\u00e9ze 50 ks. odznak\u016f s \u010dervenob\u00edlou pr\u00fdmkou pro ochotn\u00edky zhotovil v roce 1894 pra\u017esk\u00fd zlatn\u00edk Edvard Rittner dle n\u00e1vrhu spolku. Odznak nesl n\u00e1zev \u201eSpolek divadeln\u00edch ochotn\u00edk\u016f v \u010cermn\u00e9\u201c. Dal\u0161\u00edch 75 ks. odznak\u016f pro ve\u0161ker\u00e9 \u010dlenstvo bylo po\u0159\u00edzeno v roce 1913 od K. \u0160makala z Prahy. Bohu\u017eel se \u017e\u00e1dn\u00fd z odznak\u016f nedochoval, nebo nen\u00ed zn\u00e1mo, kdo by jej vlastnil. V p\u0159\u00edpad\u011b \u00famrt\u00ed \u010dlena, byli poz\u016fstal\u00ed povinn\u00ed odznak vr\u00e1tit spolku. Od roku 1919 pou\u017e\u00edvali ochotn\u00edci nov\u00e9 raz\u00edtko: n\u00e1zev \u201eSpolek divadeln\u00edch ochotn\u00edk\u016f v \u010cermn\u00e9\u201c byl po okraji ov\u00e1lu a uprost\u0159ed byly obr\u00e1zek divadelnick\u00fdch rekvizit a masky. <\/span><\/p>\n

K oslav\u011b 20. v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed ochotnick\u00e9ho spolku byl uspo\u0159\u00e1d\u00e1n dne 7. ledna 1894 na s\u00e1le \u201eU Mydl\u00e1\u0159\u016f\u201c v\u011bne\u010dek. Majitel hostince Emil Jank\u016f zdarma poskytl s\u00e1l, osv\u011btlen\u00ed a topen\u00ed a souhlasil i s navr\u017eenou v\u00fdzdobou. Pozv\u00e1nky vytiskla tisk\u00e1rna V. Augusty v Litomy\u0161li. Na v\u011bne\u010dku hr\u00e1la hudba Josefa Marka. V\u00fdzdobu z chvoj\u00ed zajistil Jan Jansa z \u010d. 46, roln\u00edk. Vstupn\u00e9 \u010dinilo 70 kr. na osobu, pro man\u017eele 1 Zl. a pro aktivn\u00ed ochotn\u00edky byl vstup zdarma.<\/span><\/p>\n

Ochotn\u00edci kon\u00e1vali i tzv. v\u00fdlety, kter\u00e9 se kon\u00e1valy v p\u0159\u00edrod\u011b. Dne 13. 7. 1905 ochotn\u00edci pozvali na sv\u016fj spolkov\u00fd v\u00fdlet, konan\u00fd dne 23. 7. 1905, person\u00e1l kn\u00ed\u017eec\u00edho pivovaru v Lan\u0161kroun\u011b. P\u0159\u00ed t\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti si dovolili poprosit o soudek piva. Bylo-li jejich \u017e\u00e1dosti vyhov\u011bno, nen\u00ed ze z\u00e1pis\u016f zn\u00e1mo. Na tento v\u00fdlet byli pozv\u00e1ni k v\u00fd\u010depu piva \u010dermen\u0161t\u00ed hostin\u0161t\u00ed, a to Jan Kada, (hostinec \u201eNa rycht\u011b\u201c) Emil Jank\u016f (hostinec \u201eU mydl\u00e1\u0159\u016f), Josef \u0160t\u011bp\u00e1nek, Franti\u0161ek Pech\u00e1\u010dek a Rudolf Jansa (vedle l\u00e9k\u00e1rny).<\/span><\/p>\n

V dob\u011b I. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky 1914 – 1917 byla \u010dinnost spolku ochromena. Nebyla hr\u00e1na divadla, nebyly kon\u00e1ny valn\u00e9 hromady, ani\u017e byly uskute\u010dn\u011bny jin\u00e9 spole\u010densk\u00e9 akce. Mnoho \u010dlen\u016f spolku ochotn\u00edk\u016f bylo odvedeno do v\u00e1lky, z nich\u017e padli: Vojt\u011bch Marek, Petr Janda a Josef Mare\u0161. Spolek v roce 1919 ur\u010dil 300,- K\u010d na podporu vdov a sirotk\u016f v obci po padl\u00fdch ve v\u00e1lce. Vzhledem k tomu, \u017ee padl\u00ed \u010dlenov\u00e9 ochotnick\u00e9ho spolku nezanechali vdov ani sirotk\u016f, bylo 300,- K\u010d p\u0159ips\u00e1no ke kmenov\u00e9mu jm\u011bn\u00ed spolku. V dob\u011b I. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky 1914 – 1917 se konaly pouze dv\u011b v\u00fdborov\u00e9 sch\u016fze, a to 9. 12. 1914 a 16. 12. 1917. <\/span><\/p>\n

V roce 1919 m\u011bla b\u00fdt sehr\u00e1na veselohra \u201ePra\u017esk\u00e9 \u0161vadlenky\u201c, kterou v\u0161ak \u201evp\u00e1dem ma\u010farsk\u00fdch hord na Slovensko pro n\u00e1rodn\u00ed smutek nen\u00ed nyn\u00ed mo\u017eno opakovati tuto hru, a\u017e budou Ma\u010fa\u0159i vyhn\u00e1ni\u201c. Tehdy Ma\u010fa\u0159i zmasakrovali men\u0161iny Slov\u00e1ky v mnoh\u00fdch vesnic\u00edch a m\u011bstech na ji\u017en\u00edm Slovensku. <\/span><\/p>\n

V roce 1921 se konal v Praze 1. v\u0161eochotnick\u00fd sjezd za velik\u00e9 \u00fa\u010dasti \u010dlen\u016f z cel\u00e9 \u010cSR. Za spolek ochotn\u00edk\u016f z doln\u00ed \u010cermn\u00e9 se sjezdu z\u00fa\u010dastnili \u010dlenov\u00e9: P. Ladislav Kaube, Marie Motlov\u00e1, Anna Faltejskov\u00e1, Marie Faltejskov\u00e1, Josef Jansa a Alexandr Hampl. V tomt\u00e9\u017e roce uspo\u0159\u00e1dalo \u00fast\u0159ed\u00ed ochotn\u00edk\u016f \u0161esti denn\u00ed re\u017eis\u00e9rsk\u00fd kurz, jeho\u017e se z\u00fa\u010dastnili P. Ladislav Kaube a Alexandr Hampl. T\u00edm se zkvalitnila re\u017eie a sc\u00e9ny ochotnick\u00e9ho spolku. <\/span><\/p>\n

Z protokol\u016f valn\u00fdch hromad zji\u0161\u0165ujeme, \u017ee v letech 1922 a\u017e 1924 jsou ve spolku jist\u00e9 nesrovnalosti, d\u00e1 se \u0159\u00edci dv\u011b k\u0159\u00eddla, kter\u00e1 se vz\u00e1jemn\u011b napadaj\u00ed za stran\u011bn\u00ed t\u011bch \u010di on\u011bch \u010dinoherc\u016f a \u010dlen\u016f v\u00fdboru a t\u00edm vn\u00e1\u0161\u00ed politiku do spolku. V\u0161e za\u010dalo odm\u00edtnut\u00edm role dcerou pana Cyrila Pech\u00e1\u010dka a vr\u00e1cen\u00edm sc\u00e9n\u00e1\u0159e. Po p\u0159id\u011blen\u00ed role jin\u00e9 mlad\u00e9 \u017een\u011b, kdy se ji\u017e zkou\u0161ela hra, se op\u011bt o n\u00ed dcera p. Pech\u00e1\u010dka siln\u011b uch\u00e1zela, ale roli ji\u017e nedostala a pot\u00e9 je\u0161t\u011b v dal\u0161\u00ed studovan\u00e9 h\u0159e. Pan u\u010ditel Hlavsa \u0159ekl, \u017ee nevid\u00ed vn\u00e1\u0161en\u00ed politiky do spolku, ale \u017ee se jedn\u00e1 \u201eo z\u00e1pas star\u00e9ho a nov\u00e9ho sv\u011bta a \u017ee sv\u011bt nov\u00fd ve sv\u00e9m pokroku sv\u011bt star\u00fd nikdy nezaraz\u00ed\u201c. D\u00e1 se tedy \u0159\u00edci, \u017ee se jedn\u00e1 o konflikt mezi star\u00fdmi konzervativn\u00edmi ochotn\u00edky a mlad\u00fdmi pokrokov\u00fdmi. Na valn\u00e9 hromad\u011b 25. 1. 1925 re\u017eis\u00e9r Jan Jansa ml. \u0159ekl, \u017ee \u201en\u011bkte\u0159\u00ed stav\u011bj\u00ed se do opozi\u010dn\u00edch \u0159ad a vyb\u00edz\u00ed je, aby se vyj\u00e1d\u0159ili, zda-li cht\u011bj\u00ed i nad\u00e1le setrvati v nep\u0159isp\u011bn\u00ed ve spolkov\u00e9 pr\u00e1ci, a jak m\u00e1 b\u00fdti nalo\u017eeno se \u010dleny, kte\u0159\u00ed \u00falohu p\u0159id\u011blenou bez d\u016fvodu nep\u0159ijmou aneb n\u011bkolikr\u00e1te vracej\u00ed.\u201c Na to bylo \u0159e\u010deno, a\u0165 se \u0159editelstvo \u0159\u00edd\u00ed p\u0159esn\u011b podle stanov. Spor se vyhrotil mezi ochotn\u00edky t\u00edm, \u017ee v\u00fdbor zaslal v z\u00e1\u0159\u00ed 1925 Sdru\u017een\u00ed katolick\u00e9 ml\u00e1de\u017ee, Lidov\u00e9 stran\u011b a Orlu p\u0159\u00edpis, v n\u011bm\u017e kritizoval p\u0159\u00edstup \u010dlen\u016f t\u011bchto spolk\u016f, \u017ee zavl\u00e9kaj\u00ed mezi ochotn\u00edky politiku a vypov\u011bd\u011bl jim zap\u016fj\u010dov\u00e1n\u00ed s\u00e1lu s odvol\u00e1n\u00edm na stanovy \u00dast\u0159edn\u00ed matice divadeln\u00edch ochotn\u00edk\u016f \u010cech. Reakc\u00ed na to byl odchod 13 \u010dlen\u016f spolku ochotn\u00edk\u016f, p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f kritizovan\u00fdch spolk\u016f. T\u00edm zv\u00edt\u011bzili \u201epokrokov\u00ed\u201c, levicov\u011b sm\u00fd\u0161lej\u00edc\u00ed \u010dlenov\u00e9. Spolupr\u00e1ce ochotn\u00edk\u016f se p\u0159esunula na TJ Sokol (loutkov\u00e9 divadlo, p\u011bveck\u00fd krou\u017eek aj.) a na Stranu soci\u00e1ln\u011b demokratickou.<\/span><\/p>\n

V roce 1926\/8 ochotn\u00edci provedli rekonstrukci cel\u00e9ho jevi\u0161t\u011b v s\u00e1le \u201eU mydl\u00e1\u0159\u016f\u201c. Proveden\u00ed sv\u011b\u0159ili firm\u011b profesora p. Podloudsk\u00e9ho. Na rekonstrukci si p\u016fj\u010dili 10 000,- K\u010d od z\u00e1lo\u017eny. Ru\u010diteli p\u016fj\u010dky byli p. Jan Jansa ml. – sedl\u00e1k, p. Karel Merta st. – \u0159ezn\u00edk a Franti\u0161ek B\u00e1rta – \u0159ezn\u00edk. Star\u00e9 jevi\u0161t\u011b bylo prod\u00e1no TJ Orel v Jablonn\u00e9m n. Orl. za 4 000,- K\u010d. Ze z\u00e1pisu se t\u00e9\u017e dozv\u00edd\u00e1me, \u017ee v roce 1926 bylo rozhodnuto zav\u00e9st na jevi\u0161t\u011b elektrick\u00e9 sv\u011btlo o nap\u011bt\u00ed 120 V. Elekt\u0159iny v\u0161ak bylo mo\u017eno vyu\u017e\u00edt jen pro st\u0159ed obce. Dr\u00e1ty by byly vedeny po sloupech telefonn\u00edch. Odkud v\u0161ak m\u011bla b\u00fdt elekt\u0159ina p\u0159ivedena nen\u00ed ze z\u00e1pisu zn\u00e1mo. Tato elektrifikace se neuskute\u010dnila. Elekt\u0159ina z ve\u0159ejn\u00e9 s\u00edt\u011b o nap\u011bt\u00ed 240 V byla do \u010cermn\u00e9 zavedena a\u017e v roce 1929\/30. Do roku 1929 se sv\u00edtilo na s\u00e1le karbidov\u00fdmi lampami. Od roku 1928 se \u010dinnost spolku ochotn\u00edk\u016f definitivn\u011b p\u0159esunula na s\u00e1l \u201eU mydl\u00e1\u0159\u016f\u201c. <\/span><\/p>\n

Ob\u010dansk\u00e1 z\u00e1lo\u017ena v doln\u00ed \u010d\u00e1sti \u010cermn\u00e9 na \u017e\u00e1dosti spolku dosti \u010dasto finan\u010dn\u011b spolek podporovala. Spolek rovn\u011b\u017e p\u0159ij\u00edmal i hmotn\u00e9 dary, jako n\u00e1bytek, star\u00e9 \u0161atstvo do garderoby a n\u00e1bytek od sv\u00fdch \u010dlen\u016f i ob\u010dan\u016f. Tak v roce 1936 darovala p. Wallochov\u00e1, man\u017eelka Dr. Wallocha, \u201estaro\u017eitn\u00e9 z\u00e1clony\u201c. <\/span><\/p>\n

V roce 1932 doch\u00e1z\u00ed k roztr\u017ece mezi ochotn\u00edky a sokolskou obc\u00ed v \u010cermn\u00e9 kdy\u017e Sokol p\u00edsemn\u011b ohl\u00e1sil zalo\u017een\u00ed dramatick\u00e9ho souboru. Na to se ohradil \u010dlen v\u00fdboru pan A. Hampl a odvolal se na V\u011bstn\u00edk sokolsk\u00e9 \u017eupy Orlick\u00e9 z roku 1932, \u010d. 11, odst. 3, \u017ee \u201e… ka\u017ed\u00fd uv\u011bdom\u011bl\u00fd sokolsk\u00fd \u010dinovn\u00edk – ochotn\u00edk jist\u011b pln\u011b souhlas\u00ed, \u017ee sokol\u0161t\u00ed ochotn\u00edci nemaj\u00ed b\u00fdti konkurenc\u00ed divadeln\u00edmu spolku v obci… Sokol m\u00e1 dost pr\u00e1ce na jin\u00e9 p\u016fd\u011b sv\u00e9 t\u011blov\u00fdchovn\u00e9 a vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed \u010dinnosti.\u201c Na to p. Vil\u00e9m Mal\u00fd, p\u0159edseda Sokola I. (ale t\u00e9\u017e i ochotn\u00edk) prohl\u00e1sil: \u201e… t\u011blov\u00fdchovn\u00e1 jednota Sokol I. chce zalo\u017eiti dramatick\u00fd odbor jen proto, aby v p\u0159\u00edpad\u011b vyd\u00e1n\u00ed nov\u00e9ho z\u00e1kona divadeln\u00edho a z\u00e1niku Spolku divadeln\u00edch ochotn\u00edk\u016f v \u010cermn\u00e9, mohl nastoupit na jeho m\u00edsto.\u201c Na to re\u017eis\u00e9r Cyril Du\u0161ek prohl\u00e1sil, \u017ee kdyby do\u0161lo ke zru\u0161en\u00ed ochotn\u00edk\u016f, on by v Sokole nikdy nehr\u00e1l. K n\u011bmu se p\u0159idali dal\u0161\u00ed \u010dlenov\u00e9 v\u00fdboru. P\u0159edseda spolku, d\u0159\u00edve \u0159editel, pan A. Hampl prohl\u00e1sil, \u017ee bude spolek h\u00e1jit za ka\u017edou cenu \u201ezuby, nehty\u201c. V tomto roce se do spolku ochotn\u00edk\u016f p\u0159ihl\u00e1sil pan PhMr. V\u00e1clav Havel, pozd\u011bj\u0161\u00ed kapeln\u00edk dechovky. Ke konci roku 1932 m\u011bli ochotn\u00edci evidov\u00e1no na jevi\u0161ti 320 kus\u016f rekvizit a kulis, v garderob\u011b bylo 102 ks. kost\u00fdm\u016f a dopl\u0148k\u016f. <\/span><\/p>\n

V roce 1935\/6 do\u0161lo k rozd\u011blen\u00ed obce na Doln\u00ed a Horn\u00ed \u010cermnou. Divadeln\u00edho spolku se d\u011blen\u00ed net\u00fdkalo. Dva roky nato nastaly t\u011b\u017ek\u00e9 chv\u00edle na\u0161eho n\u00e1roda po okupaci fa\u0161istick\u00fdm N\u011bmeckem v roce 1938. Doln\u00ed \u010cermn\u00e1 byla op\u011bt rozd\u011blena z\u00e1borem horn\u00ed \u010d\u00e1sti, od splavu, do Sudet. I \u010dlenov\u00e9 ochotnick\u00e9ho spolku nesli toto rozd\u011blen\u00ed velmi t\u011b\u017ece. Mnoho \u010dlen\u016f t\u00edm p\u00e1dem bylo n\u00e1siln\u011b odd\u011bleno od spolku a jeho \u010dinnost byla zna\u010dn\u011b ochromena. O t\u00e9to situaci pod\u00e1v\u00e1 obs\u00e1hlou zpr\u00e1vu z\u00e1pis ze sch\u016fze spolku ze dne 2. 12. 1938. V dob\u011b protektor\u00e1tn\u00ed byla \u010dinnost spolku ochotn\u00edk\u016f omezena i v\u00fdb\u011brem her, to proto, aby nepopudila n\u011bmeck\u00e9 okupanty a nezavdala p\u0159\u00ed\u010dinu k z\u00e1sahu nacist\u016f. P\u0159esto spolek pro\u017eil jeden radostn\u00fd den. Dne 4. 8. 1944 byla sehr\u00e1na dolno\u010dermensk\u00fdmi divadeln\u00edky hra \u201eRodn\u00e1 ves\u201c od spisovatelky L\u00eddy Merl\u00ednov\u00e9 za jej\u00ed osobn\u00ed \u00fa\u010dasti (man\u017eelka rod\u00e1ka, hudeb. skladatele a dirigenta, Cyrila Pech\u00e1\u010dka). Hra byla sehr\u00e1na k 70. v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed spolku ochotn\u00edk\u016f. P\u0159i t\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti byly vyznamen\u00e1ni dlouholet\u00ed \u010deln\u00ed, funkcion\u00e1\u0159i, spolku: pan Karel Merta st. a pan Alexandr Hampl. Obdr\u017eeli \u010destn\u00fd diplom a st\u0159\u00edbrn\u00fd odznak \u00daMDO\u010c. Kr\u00e1tce na to byla ve\u0161ker\u00e1 \u010dinnost spolku zcela zak\u00e1z\u00e1na protektor\u00e1tn\u00edmi \u00fa\u0159ady. Osvobozen\u00ed \u010cSR v kv\u011btnu 1945 spolek p\u0159iv\u00edtal radostn\u011b a ihned obnovil svoji \u010dinnost. <\/span><\/p>\n

Dne 19. b\u0159ezna 1950 byly zmrazeny vklady st\u0159adatel\u016f, tzv. \u201ev\u00e1zan\u00fd vklad\u201c. Tak byly zmrazeny v\u0161echny pen\u011b\u017en\u00ed vklady na \u00fa\u010dtech c\u00edrkv\u00ed, spolk\u016f, podnikatel\u016f, \u017eivnostn\u00edk\u016f, byly zmrazeny i osobn\u00ed \u00fa\u010dty ob\u010dan\u016f. Z n\u011bho sm\u011bli st\u0159adatel\u00e9 vyb\u00edrat sv\u00e9 pen\u00edze jen v od\u016fvodn\u011bn\u00fdch p\u0159\u00edpadech a se svolen\u00edm \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f v pen\u011b\u017en\u00edch \u00fastavech. Tehdy m\u011bl spolek ochotn\u00edk\u016f na \u201ev\u00e1zan\u00e9m vkladu\u201c 5 645,- K\u010d. Ve druh\u00e9 polovin\u011b roku 1950 byla zru\u0161ena \u00dast\u0159edn\u00ed matice divadeln\u00edch ochotn\u00edk\u016f \u010cech (\u00daMDO\u010c). Na to 24. 10. 1950 svolal \u0159editel Z\u0160 p. Vil\u00e9m Mal\u00fd z\u00e1stupce obou divadeln\u00edch spolk\u016f a sd\u011blil jim, \u017ee podle na\u0159\u00edzen\u00ed z KNV Pardubice se mus\u00ed v\u0161echny divadeln\u00ed spole\u010dnosti v obci slou\u010dit do jedin\u00e9 organizace. Na to byla 31. 10. 1950 svol\u00e1na sch\u016fze ochotn\u00edk\u016f, kter\u00e1 trvala na tom, aby slou\u010den\u00ed obou divadeln\u00edch spole\u010dnost\u00ed v obci bylo provedeno pod ochotnick\u00fdm spolkem, kter\u00fd je v obci nejstar\u0161\u00ed, z\u00e1slu\u017en\u00fd, s dobrou tradic\u00ed a pov\u011bst\u00ed. Celost\u00e1tn\u011b byla vytvo\u0159ena z moci komunistick\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f \u00dast\u0159edn\u00ed osv\u011btov\u00e1 beseda a z\u00e1hy na to i Osv\u011btov\u00e1 beseda p\u0159i MNV v Doln\u00ed \u010cermn\u00e9. P\u0159edsedou OB byl jmenov\u00e1n \u0159editel Z\u0160 Vil\u00e9m Mal\u00fd. Dne 2. 1. 1951 do\u0161el z\u00a0\u00dast\u0159edn\u00ed osv\u011btov\u00e9 besedy p\u0159\u00edpis, kter\u00fd sd\u011bloval likvidaci Spolku divadeln\u00edch ochotn\u00edk\u016f v Doln\u00ed \u010cermn\u00e9. Na to dne 7. \u00fanora 1951 se konala v hostinci \u201eNa rycht\u011b\u201c likvida\u010dn\u00ed valn\u00e1 hromada. Sch\u016fzi byl p\u0159\u00edtomen i z\u00e1stupce MNV. Sch\u016fzi zah\u00e1jil p\u0159edseda pan Alexandr Hampl, kter\u00fd vzpomn\u011bl bohat\u00e9 a z\u00e1slu\u017en\u00e9 \u010dinnosti m\u00edstn\u00edho spolku ochotn\u00edk\u016f a jejich zakladatel\u016f. Jejich pam\u00e1tka byla uct\u011bna povst\u00e1n\u00edm a chv\u00edl\u00ed ticha. Sou\u010dasn\u011b ozn\u00e1mil p\u0159\u00edtomn\u00fdm zru\u0161en\u00ed Spolku divadeln\u00edch ochotn\u00edk\u016f a pot\u00e9 se p\u0159edseda sv\u00e9 funkce vzdal a p\u0159edal \u0159\u00edzen\u00ed m\u00edstop\u0159edsedovi panu Cyrilu Du\u0161kovi. Ten dal hlasovat o zapojen\u00ed divadeln\u00edk\u016f pod Osv\u011btovou besedu p\u0159i MNV v Doln\u00ed \u010cermn\u00e9. N\u00e1vrh byl jednomysln\u011b schv\u00e1len (nic jin\u00e9ho nezb\u00fdvalo, cht\u011bli-li ochotn\u00edci d\u00e1le hr\u00e1t divadlo). A tak se pod OB vytvo\u0159il divadeln\u00ed krou\u017eek. Byl zvolen a OB schv\u00e1len nov\u00fd v\u00fdbor ve slo\u017een\u00ed: politick\u00fdm vedouc\u00edm se stal p. Franti\u0161ek K\u016frka – \u0161t\u00e1b. str\u00e1\u017emistr SNB, jeho z\u00e1stupcem p. Vil\u00e9m Mal\u00fd – \u0159editel Z\u0160, re\u017eis\u00e9rem p. Cyril Du\u0161ek – holi\u010d, jeho z\u00e1stupcem p. Franti\u0161ek Mac\u00e1k – u\u010ditel, pokladn\u00edkem p. Alois Posp\u00ed\u0161il – prapor\u010d\u00edk SNB, jednatelkou sle\u010dna Anna Faltejskov\u00e1, \u00fa\u0159ednice MNV. Spolek ochotn\u00edk\u016f pak protokol\u00e1rn\u011b p\u0159edal raz\u00edtka, kroniku, jednac\u00ed knihy, ve\u0161ker\u00fd invent\u00e1\u0159, garderobu, knihovnu, l\u00ed\u010didla a pen\u011b\u017en\u00ed prost\u0159edky na hotovosti 5 879,- K\u010ds, voln\u00fd vklad na \u00fa\u010dt\u011b 15 752,70 K\u010ds a v\u00e1zan\u00fd vklad 3 985,- K\u010ds. m\u00edstn\u00ed Osv\u011btov\u00e9 besed\u011b. P\u0159edsedou OB byl jmenov\u00e1n p. Vil\u00e9m Mal\u00fd. S\u00eddlem divadeln\u00edho krou\u017eku OB se stala \u201enov\u00e1 Sokolovna\u201c (b\u00fdval\u00e1 Orlovna), kter\u00e1 byla Sokolu zdarma p\u0159ed\u00e1na do majetku. Pod osv\u011btovou besedou divadeln\u00ed krou\u017eek s\u00a0p\u0159est\u00e1vkami hr\u00e1l divadlo a\u017e do roku 1990, kdy byla Osv\u011btov\u00e1 beseda zru\u0161ena a spolky mohly obnovit svou \u010dinnost. <\/span><\/p>\n

Rokem likvidace Spolku divadeln\u00edch ochotn\u00edk\u016f v Doln\u00ed \u010cermn\u00e1 v roce 1951 z\u00e1pisy v jednac\u00edch knih\u00e1ch ochotn\u00edk\u016f kon\u010d\u00ed. Dal\u0161\u00ed agenda OB z\u0159ejm\u011b le\u017e\u00ed n\u011bkde v arch\u00edvu. Jist\u00e9 v\u0161ak je, \u017ee divadeln\u00edci \u00fasp\u011b\u0161n\u011b hr\u00e1li divadeln\u00ed p\u0159edstaven\u00ed pod OB a jejich kontinuita t\u00edm nebyla p\u0159eru\u0161ena. <\/span><\/p>\n

Ochotn\u00edci pod OB p\u0159e\u010dkali komunistick\u00fd re\u017eim a dne 8. 12. 2000 ofici\u00e1ln\u011b obnovili svoji spolkovou \u010dinnost a byli zaregistrov\u00e1ni jako ob\u010dansk\u00e9 sdru\u017een\u00ed. Spolek m\u00e1 sv\u00e9 stanovy a nese staronov\u00fd n\u00e1zev Spolek divadeln\u00edch ochotn\u00edk\u016f v Doln\u00ed \u010cermn\u00e9. Prvn\u00ed p\u0159edsedou obnoven\u00e9ho spolku byl zvolen pan Ale\u0161 Hampl, vnuk zaslou\u017eil\u00e9ho a ob\u011btav\u00e9ho dlouholet\u00e9ho divadeln\u00edho ochotn\u00edka pana Alexandra Hampla, syn pana Jana Hampla, ob\u011btav\u00e9ho divadeln\u00edka a dlouholet\u00e9ho mask\u00e9ra. K 31. 12. 2011 m\u00e1 spolek 60 \u010dlen\u016f. <\/span><\/p>\n

Ochotn\u00edci roku 2000 zalo\u017eili novou tradici. Ka\u017edoro\u010dn\u011b v dubnu o dolno\u010dermensk\u00e9 pouti sv. Ji\u0159\u00ed po\u0159\u00e1daj\u00ed v\u00fdstavu nazvanou \u201eKon\u00ed\u010dk\u00e1\u0159i 2000\u201c Ka\u017ed\u00fd rok pak p\u0159id\u00e1vaj\u00ed k n\u00e1zvu \u201eKon\u00ed\u010dk\u00e1\u0159i\u201c aktu\u00e1ln\u00ed letopo\u010det. Na t\u00e9to v\u00fdstav\u011b lze shl\u00e9dnout lidovou tv\u016fr\u010d\u00ed a um\u011bleckou pr\u00e1ci, reprezentuj\u00edc\u00ed um, zru\u010dnost a schopnost na\u0161ich ob\u010dan\u016f. Na v\u00fdstav\u011b jsou zastoupeny i uk\u00e1zky r\u016fzn\u00fdch sb\u00edrek. Tyto v\u00fdstavy se t\u011b\u0161\u00ed velik\u00e9mu z\u00e1jmu nejen ob\u010dan\u016f, ale i n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f na\u0161ich pout\u00ed. <\/span><\/p>\n

Ze \u010dty\u0159 knih protokol\u016f spolku je z\u0159eteln\u00e1 velice z\u00e1slu\u017en\u00e1 a ob\u011btav\u00e1 pr\u00e1ce ochotnick\u00e9ho spolku nejen pro obec, ale pro celou spole\u010dnost, a to v oblasti kulturn\u00ed, vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed, spole\u010densk\u00e9 i podp\u016frn\u00e9, tj. soci\u00e1ln\u00ed. Pr\u00e1ce spolku divadeln\u00edch ochotn\u00edk\u016f v Doln\u00ed \u010cermn\u00e9 byla a je velice pestr\u00e1. Ochotn\u00edci p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed spoluob\u010dan\u016fm nejen z\u00e1bavu, ale i pou\u010den\u00ed a vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a zd\u016fraz\u0148uj\u00ed i spole\u010denskou etiketu a mor\u00e1ln\u00ed hodnoty. To dosv\u011bd\u010duj\u00ed v\u0161echny kusy odehran\u00fdch divadeln\u00edch p\u0159edstaven\u00ed a ve\u0161ker\u00e1 jejich \u010dinnost od zalo\u017een\u00ed a\u017e do sou\u010dasnosti. A tak ochotnick\u00e1 tradice v na\u0161\u00ed obci i p\u0159es mnoh\u00e9 nep\u0159\u00edzniv\u00e9 doby nezanikla. <\/span><\/p>\n

Ze 4 knih protokol\u016f spolku ochotn\u00edk\u016f (1874 – 1951) zpracoval: Vladim\u00edr Jansa <\/span><\/address>\n